Českoslovenká obec legionářská

• Československá obec legionářská sdružuje válečné veterány České republiky (dále jen ČsOL). Je nestranické politické občanské sdružení, sdružující bývalé vojáky Československých zahraničních armád z doby 2. světové války, vojáků
  AČR – účastníků zahraničních vojenských misí OSN a NATO a nositelů osvědčení „Válečného veterána“ podle zákona č.170/2002 Sb. ze dne 9. dubna 2002, jejich pozůstalých a všech příznivců, kteří chtějí být aktivními členy ČsOL, přispívat k rozvoji a plnění jejího poslání.
• Československá obec legionářská byla založena 15. ledna 1921 legionáři ze všech bojišť 1. světové války. Po okupaci vlasti v roce 1939 byla ČsOL nacisty zrušena a po vítězství nad nacizmem v roce 1945 opět obnovena. Na svém 4. sjezdu dne 2. července 1947 přijala do svých řad příslušníky Československé zahraniční armády ze všech front druhé světové války, kteří se o vstup do ČsOL usnesli na svém slučovacím sjezdu v březnu 1946.
• Po únoru 1948 byla ČsOL začleněna bez souhlasu členstva do jednotného Svazu bojovníků za svobodu, později přejmenovaného na Svaz protifašistických bojovníků. Vedení této organizace požádalo dne 17. července 1949 o výmaz ČsOL z rejstříku registrace, čímž byla ČsOL protiprávně zrušena.
• Po pádu totality se dne 8. října 1991 sešli legionáři a delegáti jednotek Československé zahraniční armády a podle zákona č. 83/1990 Sb. obnovili ČsOL, což bylo potvrzeno registrací Ministerstva vnitra ČR dne 12. února 1992 pod č.j. VCS/1-10058/92. Na celostátním sněmu ČsOL ve dnech 4. a 5. dubna 1995 byly schváleny úpravy původních stanov.
• Úplná samostatnost a nezávislost ČsOL byla schválena řádným Republikovým sněmem, konaným ve dnech 28. a 29. března 2001.
• Rozhodnutím Republikového výboru ČsOL ze dne 9. července 2003 do ČsOL bylo přijato „Sdružení veteránů ČR, sdružující vojáky AČR účastníky zahraničních vojenských mírových misí a válečných konfliktů.
  

Poslání Československé obce legionářské.

• Usilovat svou činností o zachování míru a bezpečnosti v souladu s Chartou Spojených národů a dodržování lidských práv a svobod ve smyslu Všeobecné deklarace lidských práv a svobod, přijaté Valným shromážděním Spojených národů dne 10. prosince 1948.
• Uchovávat, rozvíjet a předávat příštím generacím demokratické a humanitní tradice, ze kterých vznikla naše samostatnost v roce 1918 a vybojovaná v letech 1939 – 1945.
• Přispívat k obnovení národní hrdosti, demokratických a bojových tradic v armádě a u občanů České republiky.
• Spolupracovat s historickými ústavy, školami a jinými institucemi při zpracování dějin a jejich využití ve výuce a výchově.
• Ve spolupráci se státními a územními orgány napomáhat při obnově, zřizování a udržování památníků, čestných pohřebišť a jiných památných míst bojů Československých a Českých vojáků a to jak České republice, tak i v zahraničí.
• Navazovat a prohlubovat styky se zahraničními organizacemi válečných  veteránů a jejich prostřednictvím hájit zájmy České republiky.
• Poskytovat sociální a humanitární výpomoc členům, zejména bývalým zahraničním vojákům a  vdovám po nich a pozůstalým.
• Prosazovat oprávněné nároky členů ČsOL u státních a veřejných orgánů, zejména v sociálních a zdravotních otázkách a při jejich úplné společenské rehabilitaci.
• Usilovat o zřízení státních orgánů pro péči o odbojáře a válečné veterány.
• Požadovat navrácení nebo kompenzaci majetku, který ČsOL vlastnila a byl jí po roce 1948 protiprávně odebrán.
• Úzce spolupracovat s Českým svazem bojovníků za svobodu, přispívat k udržování jednoty národního odboje a plnění jeho poslání při respektování rovnoprávnosti domácího odboje a zahraničního odboje.
• ČsOL musí zachovat a prohloubit vztahy s armádou a svůj vliv v naší společnosti působením na myšlení lidí. K tomu musí soustavně omlazovat svoji členskou základnu přijímáním nových aktivních, přesvědčených členů především z řad vojáků válečných veteránů AČR, kteří budou pokračovat v propagování a rozvíjení myšlenek a tradic, na kterých vznikla a stojí ČsOL, všestranně prosazovat a hájit  zájmy jejich členů.